I teď s válkou na Ukrajině by měl náš pól NATO pokračovat v dokazování tomu Rusku + Číně i Indii a celému světu, že demokracie našeho typu není hlavně nemrav a maskování násilí, jak tvrdila sovětská propaganda. A měli bychom ukázat dobrou vůli aspoň výměnou mluvčího našeho pólu, když ten dosavadní neuměl nic víc, než urážet a ponižovat ty druhé a zákeřně na ně útočit. A měli bychom navrhovat vzájemná opatření pro ochranu lidí při vojenských akcích umožněním evakuace; tak, jak ji umožnil prezident Trump.
Mívám sen: že moderuji diskusi mezi nejvyššími představiteli/mluvčími obou pólů - mluvčím NATO a mluvčím ŠOS; teď (zatím o Ukrajině) mezi pány Bidenem a Putinem, v přítomnosti pana Zelenského. V tom snu vždycky dokážu, že se ti hlavní dva dohodnou na dobrém mírovém řešení. (Ve snu se člověk nezabývá technikou - že bych musel být trochu vycvičen v moderování televizních debat a zdokonalit se v používání překladače Google - kterým vytvářím jazykové verze těchto stránek - natolik, abych ho uměl použít i v tom nejvyšším možném případě. A že pan Zelenskyj by měl právo každou dvojici odpovědí komentovat, ne déle než kdo z těch hlavních využil na odpověď. A zejména, že by vůbec někdo na světě měl možnost a současně zájem takovou televizní diskusi uspořádat. Co v té současné situaci i perspektivě dělá doopravdy a účinně OSN?)
Kudy chodily mé myšlenky:
Číňanům by snad koncept jin – jang, původem z dávné čínské filosofie, mohl pomáhat překonat nedůvěru k vyvažování moci („Nemohou být dvě slunce“), teď při posuzování celého světa s hlediska současných možností a zkušeností; a umožnit jim konstruktivní přístup k jednání se Západem.
Ruské používání síly vnímám znova jako reakci na šílená zvěrstva Hitlerových německých okupantů. Sovětská elitní vojenská akce s obsazením Československa 1968, jejíhož opakování Ruskem se teď v našem pólu tolik „bojí“ Bidenova propaganda války, mě tenkrát odradila od přesvědčení, že i jejich nedůvěra k té demokracii může dát světu podstatný podnět ke zlepšení. Ale když jsem teď viděl Bidenovu zákeřnou přípravu útoku na Rusko a tu Zelenského propagandu v Kongresu supervelmoci našeho pólu, vidím, že i v tom roce 1968 měli ti Sověti, vedení Ukrajincem Brežněvem, v něčem pravdu.
Indie má zkušenosti s Východem i Západem a snad by právě její představitelka mohla taková jednání dobře prostředkovat nebo přímo být dobrou mluvčí ŠOS.
NATO by si, po krachu Bidenova pokusu udělat s Tchaj-wanem totéž jako s Ukrajinou, mělo stanovovat rozumné cíle a USA jako jeho vedoucí síla tomu přizpůsobit volbu prezidenta (nedovedu si představit, že by mluvčím NATO mohl dobře být někdo jiný než ten prezident USA).
Náš pól NATO by se měl stávat, zejména politikou jeho vedoucí země - USA, přitažlivější pro další země, aby se ta vojenská rovnováha nezačala převažovat v náš neprospěch.
Lidi pojďme přestat blbnout, važme si té rovnováhy konce dvacátého století a dohodněme se na jejím pokračování s perspektivou zlepšování vzájemné důvěry mezi našimi dvěma póly, s uznáním potřeby dobré vůle pro celý svět i toho, že právě to dvoupólové uspořádání dává té dobré vůli největší naději na úspěch.
Jak proti zabíjení a ničení?!
Tomáš Pečený, 15.11.2024
Jsem technický fyzik, dřívější voják protivzdušné obrany.
Co vlastně teď brání lidem, aby se domluvili, že chtějí žít? A že k tomu stačí se domlouvat a volit dva vedoucí lidi, kteří to zařídí. Když je teď to domlouvání tak snadné.
Pacifismus, ve smyslu odmítání vojenské služby, není dobré řešení, ani podle velkého humanisty: není dobře být slabý. Svět si nachází řešení, které by mohlo umožnit civilizaci přežít přebujelou válečnou techniku: Organizace světa s dvěma vojenskými póly ukazuje už 70 let, jak je možné sladit hospodářské zájmy s udržováním míru podle Nobelovy myšlenky o významu dostatečného množství účinných zbraní. A že při dobré vůli obou těch vedoucích jde, pro obě strany výhodně, ta rovnováha testovat bez ubližování lidem a s ničením materiálu jen v omezené míře.
Civilizaci by mohla zničit, byť pomaleji, i degenerace o které psali Huxley a Orwell, když jeden pól příliš převáží. Každý monopol je nebezpečný!
Lidem
po celém světě doporučuji, aby se dovolávali dobré vůle
všech vedoucích politiků ve smyslu námětu
těm politikům, a otázku „Co přesně znamená vojenská
rovnováha?“ směřovali hlavně k oběma
představitelům/mluvčím těch pólů, protože pro dva lidi je nejsnazší dospět k porozumění,
které jim umožní najít
nejlepší vzájemně prospěšné řešení. Lidi by měli uvažovat
o tom, jak tu rovnováhu testovat, nejspíš metodami
podobnými sportu. A nechat technické detaily válčení na
vojenských specialistech, protože právě bojovné úvahy o
technice obrany proti útoku jedné strany připravují lidi
psychologicky na válečné hrůzy. Přitom
obviňují některou ze stran ze záměru útoku, na kterém
nemůže žádný z těch pólů mít zájem, a jsou proto nejen
zbytečné, ale zejména škodlivé.
Válka, která zabíjí, je známkou hlouposti zúčastněných politiků! Praktičtí
humanisté, jako byli prezidenti Wilson a Masaryk, mohou tu
rovnováhu udržovat tak, jako vědci využívají dobrou míru
konkurence a spolupráce. A předcházet šíření nenávisti.
Jde o to, jak hledat dva politiky, kteří naplní ten odkaz Gorbačova a Havla - svět bez válek - tím, že budou oba přiměřeně
dbát i zájmů druhého pólu.
Připomínejme občanům jejich odpovědnost za tak užitečnou volbu!
A to, že jednopólové řešení, o které se pokusil napodobením Napoleona Hitler,
není dobrá cesta; a že stovky let trvala civilizace
založená na dělbě moci mezi dvěma lidmi (starověká Římská říše, řízená dvěma konzuly, z nichž každý měl
právo veta na rozhodnutí toho druhého). A že oba ty současné dva póly
mají dost síly utlumit společně válečná ohniska jako jsou v Syrii
a na Ukrajině, zatímco „vojenská multipolarita“
umožnila rozpoutat první i druhou světovou válku. Lidi by
měli ty póly co možno nutit, aby tu možnost využívaly.
Oba ty póly už ukázaly takovou možnost spolupráce ve vojensky kritickém oboru:
projektem Sojuz-Apollo a následnou
spoluprací při dopravě na mezinárodní vesmírnou stanici a
jejím provozu. Během toho 70letého období fungovaly dobře
i malé týmy lidí z obou pólů v mnoha jiných oborech,
příkladem byla Heyerdahlova výprava Ra. Ukazujme lidem, že
taková dobrá vůle má kladné výsledky na rozdíl od
vzájemného obviňování a vyhrožování válkou. Ty póly totiž mohou vytvářet společné týmy expertů, jejichž
výsledkům práce budou oba důvěřovat. A mohou zabránit nejen té světové válce, ale účinně bránit i škodám a zabíjením
v místních sporech: Takový tým může zjistit přesnou povahu příslušného sporu a začít důsledně vyšetřovat vraždy v tom sporu;
a ti dva světoví vedoucí se tak mohou dohodnout na podpoře postižené strany a těžkém poškozování té zavinivší a nutit je
k vyjednávání. Svými vyjádřeními k závěrům těch společných týmů expertů mohou ti dva vedoucí mírnit média svého pólu v jejich potřebě špatných zpráv a de facto
štvaní lidi do války - to jsem tu měl hlavně na mysli tím termínem 'degenerace' společenského systému.
Dobrá vůle
nemůže být hospodářsky ani vojensky jednostranná - musí
být vyvážena dobrou vůlí druhého pólu k uplatňování jeho autority vůči
nezodpovědným členům a měla by být souměrná co do dodržování autorských práv a péče o klima.
A už nepochybně musí zahrnovat důsledné ujednání o vývoji umělé inteligence; ta hrozí, že se stane společným nepřítelem, daleko akutnějším než dopadající asteroid a daleko nebezpečnějším než klimatické změny nebo terorizmus od člověků.
To je právě záležitost
politické úrovně obou představitelů/mluvčích těch pólů a příležitost zviditelňovat při vzájemných
jednáních, jak jasná a jednoznačná jsou stanoviska
příslušného pólu. A oba ti mluvčí mají prostor i pro
morální stránku - vzájemná uznání
zásluh. Pro jejich volbu má svět podstatné hledisko: naději, že takové, byť jen na čas mírové, uspořádání jim přimese větší radost než vítězsví nějaké celosvětové ideologické chiméry válkou.
Pan Biden z NATO a pan Putin z ŠOS ukázali na summitu 16.6.21 tu potřebnou dobrou vůli. Záleží i na dalších členech těch sdružení, zejména Evropské unii a Číně, jestli projeví tu dobrou vůli, přijmou jejich prostředkování a pomohou tak připravovat svět na tu potřebnou dvoupólovou demokracii s volbou těch dvou představitelů celým pólem.
Viděli jsme, že v tom červnu média neuspěla s vnucováním postoje „kdo na summitu vyhrál“;
vyhráli oba a s nimi celý svět.
Věřil jsem, že USA mohou dobře vést náš pól; prezidenti Lincoln, Wilson, Roosevelt a John F. Kennedy byli pilíři té mé víry a prezident Trump ji neohrozil.
V prosinci 2021 mi situace připadla horší, ale držel jsem se naděje, že tón těch jednání ze strany prezidenta Bidena nepovede ke světové
katastrofě a že ještě pořád mají možnost budovat mírové řešení v duchu,
o jakém jsme snili, zejména vytvářet
společné týmy expertů, jejichž výsledkům práce budou oba důvěřovat.
V lednu 2022 vidím tu situaci ještě horší. Ideologická akademická naivita prezidenta Bidena ho žene do dalších beznadějných pokusů udělat
si aspoň z Ruska ideologického vazala USA a on pokračuje v Obamově riskování té třetí a poslední světové války, která nemůže mít jiné řešení než konec života na Zemi.
Únor 2022: Propagandě Bidena, že místo návrhu obnovení a zlepšení neutrality Ukrajiny
ji vojensky podporuje proto, aby překazil její okupaci druhým pólem, snad nemohlo uvěřit ani malé dítě; byl to jeho pitomý pokus o
alibi k připravenému útoku prostřednictvím Ukrajinců. Že tu věc
neprohlédli a
válku tím Bidenovi a Zelenskému umožnili i někteří další členové našeho pólu - NATO a zejména
jejich média, je moc smutné.
Biden tak vyprovokoval,
příznačně pro USA posledních desetiletí, další válečný konflikt daleko od USA - porušuje tu rovnováhu
s výslovným ignorováním upozornění prezidenta Putina, rozšiřuje NATO do blízkosti Ruska a pokračuje ve vyzbrojování Zelenského kliky na Ukrajině, tj. využívá dávno zkompromitované velkoněmecké snahy
o ovládání území na východě Evropy (Drang nach Osten). A se Zelenským podvádí celý svět sváděním role své a USA na prezidenta Putina a Rusko i „dokazováním“, jaké potíže má ruská armáda proti hrdinnému ukrajinskému lidu (vyzbrojenému ovšem celým arsenálem pro udržování rovnováhy s Ruskem + Čínou - kšefty se hoděj!).
Chudáci Ukrajinci! Ale takhle to musí dopadnout, když se národ neubrání kolaborantovi s někým takovým, jako je Biden.
Nelituju tam ovšem ty bojovníky Azov Battalion, kteří mají stejný znak (Wolfsangel) jako
Werwolfové, kteří zabíjeli Čechy v pohraničí i po květnové kapitulaci Německa r. 1945. Slováci, Poláci i Češi: pozor na ty (jen Bidenovy?) nacisty!
Jak to bylo s tím výbuchem muničního skladu u nás?!
Byl jsem zvědav, jestli Putinovo Rusko bude pokračovat v té obraně jejich pólu dálkovým ničením těch zbraní teď dodávaných na Ukrajinu,
podobně jako USA zasáhly v Sýrii 7.4.2017; ale v tom mu mohla vadit obava,
že ty zbraně obsahují jaderné nálože, jejichž ničení by nejspíš vedlo
k jejich výbuchu, zničujícímu pro Ukrajinu i okolí.
(Ten zničující výbuch by byl způsoben při ničení obyčejnou zbraní výbuchem té roznětkové nálože, která v té jaderné hlavici přistrkuje díly obohaceného uranu nebo plutonia k sobě.
Námět jednání těch navrhovaných společných expertních týmů v té konkrétní situaci: To, že raketa nebo dron
neobsahuje jadernou hlavici,
se dá bezpečně zjistit změřením její radioaktivity. A zajištění, že ty
zbraně dodávané od NATO na Ukrajinu nejsou jaderné, by hodně zmenšilo pravděpodobnost spuštění té zkázy celého světa,
která je teď plně připravená. Vím, o čem mluvím. Taková dohoda i mezi válčícími stranami je v principu možná - za celou druhou světovou válku nebyly použity bojové plyny.)
NATO a prezident Putin by se aspoň teď měli dohodnout, že na odpalovacích základnách budou přítomni pozorovatelé druhé strany s povinností
kontrolovat měřením radioaktivity, že odpalované rakety nenesou jaderné hlavice. (Ti pozorovatelé by také mohli zprostředkovávat pasivně příjem sdělení,
že cílová oblast byla patřičně evakuována.) To je příklad těch opatření, která by teď ty póly měly celosvětově společně uplatňovat pro ochranu lidí při všech testech rovnováhy.
Oceňuji přístup velitele německého námořnictva, který se odmítl na té světové nezodpovědnosti podílet.
Doteď: Bojím se nějaké ještě daleko větší provokace a svádění viny na druhý pól; pochopitelně zejména, kdyby Česká republika byla její obětí. Mám i děsivou konkrétní představu o ní, ale nebudu ji tady popisovat - nechci „malovat čerta na zeď“. Vysvětluje mi počínání těch dobrých z našich vrcholných politiků. Uvedené opatření s pozorovateli by v principu umožňovalo i dodatečné správné vyšetření té děsné provokace a chránilo by tím i nás. I proto by ho měli ti naši dobří politici požadovat.
Nadále: Oba představitelé pólů teď mají dobrou možnost dokazovat lidstvu, že jim jde o mír v rovnováze a nikoliv o šíření nenávisti válkou se zabíjením: Tím že útoky na dálku budou oznamovat druhé straně s předstihem, umožňujícím evakuaci. A zdůrazňovat přitom, že jaderné ani biologické zbraně k tomu nepoužijí.
Dva se nemohou současně dohodnout a porazit toho druhého: Rusové mají už dost výsledku takových jednání, jako vedl prezident Reagan v duchu dalšího nerozšiřování NATO.
Doufejme, že se ještě nepodařilo vyprovokovat tu závěrečnou světovou válku.
Pořád je příležitost najít místo Bidena takového mluvčího našeho pólu, který se nebude pokoušet jednat s prezidentem Putinem z pozice silnějšího a dokáže se s ním dohodnout ve prospěch všech lidí na Zemi.
O projevech některých představitelů částí těch pólů nebo dokonce komunálních „politiků“ je lépe mlčet.
Pro záchranu lidstva teď nejsou potřeba andělé, ale právě dva dost mocní lidé, kteří se dokážou domluvit.
Ukrajinští vládci - Zelenského klika - a tajné služby sehráli, teď
v době tisíců nejničivějších bomb a raket,
roli podobnou Balkánu při vyvolávání první světové války. Přitom mohli zkusit politiku vyrovnanější mezi NATO a Ruskem a
navrhnout společné co nejmírovější řešení.
Z mého pohledu českého důchodce: Kdyby byli uvážili
globální strategickou iniciativu nás několika,
mohli jsme teď všichni na světě být v pohodě. Ovšem
kromě Bidena, Zelenského, Frau von der Leyen a prof. PhDr. Fialy, Ph.D., LL.M.
Po těch Zelenského pohrůžkách, že Ukrajina porazí Rusko, bylo už snad na místě prohlásit
Zelenskyj si
chtěl koupit prosperitu Ukrajiny a stal se hromadným vrahem ukrajinského lidu ve službách Bidenovy kliky.
Přece si nikdo aspoň trochu myslící nemohl představovat, že se pan Putin nechá oblbnout žvaněním o demokracii a o právech, která USA samy
nedodržují; a nechá ze svého pólu odříznout to území kriticky důležité pro obranu Ruska a nechá ukrajinské nacisty dál zabíjet Rusy
tam žijící.
Zelenského projev před Kongresem USA potvrdil jasně, o co jde Bidenovi i za cenu těch mrtvých a zmrzačených
Ukrajinců a Rusů: O zřízení toho
jednopólového světa, teď řízeného USA, pokusy o jaký už přinesly lidstvu tolik utrpení a v režii pana Obamy i teď Bidena
ohrožují samu existenci lidské civilizace. To, co jsem považoval za ideologickou naivitu Bidena,
se mi teď jeví jako jeho opojení vizí světovlády USA, zase tou cestou přes Ukrajinu, kterou zkoušeli Napoleon a Hitler.
A postup k nahrazení Bidena volbou rozumného politika, asi spíš republikánského, je pomalý
. (To je bohužel známá slabina demokracie a
lidé byli pak vždycky postaveni před důsledek své malé pozornosti - viz Churchillova známá charakteristika.
Ale budou tu zanedlouho vůbec nějací lidé?)
Když jsem viděl to
profesionálně propagandistické vystoupení Zelenského v kongresu USA
a reakci kongresmanů, kteří
stejně jako moje žena té propagandě podlehli, vidím malou naději na to, že by ze svého světovládného opojení, které sami sobě nedůsledně vykládají
jako boj za demokracii (koho?! ), prozřeli včas a zabránili impeachmentem tomu spolčení Bidena a Zelenského pokračovat
k té světovládě, kterou definitivně překazí
až ten ruský systém automatického zničení
světa při zahynutí posledního z těch, kdo ho ještě mohou pravidelně deaktivovat. Přitom v USA zaznívají i hlasy dalších šílenců
USA by měly ukázat, že dokážou vyhrát jadernou válku. Takovému konci světa
už by teď snad mohlo zabránit jen, kdyby Čína včas rozpoznala Bidenův a Zelenského
podvod celého světa a nutnost
nenechat si postupně ničit nejprve svou vojenskou oporu Rusko.
Nejlépe kdyby USA poslechly významné znalce situace, např. Henryho Kissingera.
Uvažujme
systém výběru těch dvou představitelů v tom nejlepším možném případě: Měli by se volit ti dva i
za (poradní?) účasti toho druhého půlsvěta? Měl by ten druhý pól mít právo veta na kandidáty?
Když se takový systém bude osvědčovat (morální odpovědnost těch představitelů povede praktickými kroky obou pólů k zlepšení vzájemné důvěry), budou na místě i úvahy o tom,
jak takový stav kodifikovat mezinárodním právem a případně
využít pro reorganizaci Rady bezpečnosti, jejímiž stálými členy s právem veta by se staly právě jen ty dva póly.
OSN by se tak stala obdobou parlamentů velkých demokratických států, kde se systém dvou velkých stran sám přirozeně
vyvinul. Myslitelný výsledek takové kodifikace naznačuje otázka:
Jak je to vlastně s trestní odpovědností za neposkytnutí pomoci těmito dvěma lidmi?
Rostoucím vlivem Číny se vrací i myšlenkový rozměr té polarity; podobně jako v těch zmíněných parlamentech jde o míru centrální regulace.
Svět je dnes už malý: když se někdo chce domluvit prostřednictvím svých známých s kýmkoliv jiným na Zemi, stačí na to průměrně méně než čtyři další kontakty.